26. 3. 2017
Před 20 lety, v červenci 1997, zasáhla Moravu a Slezsko povodeň nebývalého rozsahu. Vyžádala si nejen řadu lidských životů, ale také značné materiální škody. Velká voda rozvířila nekonečné diskuze o podobě protipovodňových opatření, které by dokázaly účinně zmírnit katastrofální následky budoucích povodní. Na řece Opavě, kde se situace řadila k nejhorším (až 700-letá voda), se vlajkovou lodí protipovodňových opatření měla stát velká přehrada v Nových Heřminovech, jejíž výstavbou by došlo k zániku celé obce. Hrozbu megalomanské přehrady se podařilo zažehnat, když Vláda v roce 2008 schválila výstavbu „malé“ nádrže spolu s balíčkem dalších opatření. I výstavba menší přehrady však bude mít značné environmentální, sociální a především ekonomické důsledky. Náklady na realizaci opatření na horním toku řeky Opavy jsou odhadovány na 8 miliard korun (cenová úroveň roku 2007), nehledě na provozní náklady (desítky milionů korun ročně). Strana zelených odmítá výstavbu přehrady v Nových Heřminovech a jednoznačně preferuje přírodě blízká opatření.
„Jsme přesvědčeni, že protipovodňová ochrana se dá ve 21. století řešit jinak, proto ve volné krajině jednoznačně preferujeme přírodě blízká opatření, nikoliv betonové přehrady za miliardy. Zatímco v řadě západních zemí se přehrady bourají a řekám se navrací původní ráz, u nás se stále plánují přehrady nové“ uvádí Michael Cestr, předseda moravskoslezských Zelených.
Územní studie obce Nové Heřminovy. Zdroj: Dokumentace EIA.
V řadě západních zemích, jako je Francie, Kanada či USA již řadu let přistupují k demolici protipovoďnových přehradních nádrží (např. na řece Loiře ve Francii) a řekám postupně navrací přírodní ráz. V mnoha městech a obcích, v oblastech mimo vlastní zástavbu, se také provádí revitalizace řek, která spočívá v nahrazení úzkých betonových koryt přírodním nábřežím či obnovou původních meandrů. V těchto místech je tak umožněn přirozený rozliv řeky prakticky bez jakýchkoliv škod na majetku. Rychle tekoucí voda v umělém korytu totiž dříve či později narazí na slabé místo (např. mosty), kde pak dochází k ucpání koryta a masivnímu rozlivu vody do zastavěné oblasti.
V České republice však stále dostávají přednost ryze technická řešení – především výstavba betonových přehrad – a to i v oblastech, kde mohou být přírodě blízká opatření plnohodnotnou alternativou. Kombinace suchých nádrží (polderů), revitalizace toků a opatření v krajině může poskytnout odpovídající ochranu před povodněmi, a to s minimalizací environmentálních i sociálních dopadů.
Největší povodňové škody lze očekávat v Krnově a Opavě, a právě v těchto městech by se dle našeho názoru mělo s protipovodňovými opatřeními začít. Největší bariérou jsou mosty, které jsou mnohdy dimenzovány pouze na 20 – 50-letou vodu. Povodí Odry však realizaci těchto opatření neustále odkládá na úkor příprav vodní nádrže v Heřminovech. Vodohospodář Václav Čermák z Unie pro řeku Moravu přitom pro město Krnov navrhl řešení, které by dokázalo provést městem více než 100-letou vodu, a to bez nutnosti výstavby přehrady…
Klíčovým prvkem návrhu vodohospodáře Václava Čermáka je umožnění přirozeného rozlivu řeky (v případě povodňové situace) v prostoru Centrálního parku. Průniku vody do centra Krnova brání odsazené hráze. Zdroj: ÚPRM
V Nových Heřminovech tak stále pokračují přípravy na výstavbu přehrady. Povodí Odry ji plánuje vybudovat bez ohledu na územní plán obce, proti vůli většiny obyvatel, kterou vyjádřili v referendu. Pozemky, které občané odmítnou prodat, budou vyvlastněny. Povodí Odry slibuje masivní rozvoj obce, rekreační využití přehrady a nová pracovní místa… Předtím, než tomu uvěříme, je dobré si vzpomenout na situaci na nedaleké Slezské Hartě, kde byl obcím slibován masivní rozvoj cestovního ruchu – mj. výstavba aquaparků, hotelů a velkých přístavišť. Tyto plány však zůstaly jen na papíře…
Neopakujme chyby našich předchůdců a hledejme nové cesty a možnosti protipovodňové ochrany bez betonu. Stačí se inspirovat v západních zemích…
Zapojte se do diskuze o protipovodňových opatřeních v kraji na Facebooku!
Více informací o plánovaných protipovodňových opatřeních naleznete zde.
Michael Cestr, předseda krajské organizace Zelených v Moravskoslezském kraji
