27. 4. 2015
V kontrastu se všeobecně zažitým názorem, že Moravskoslezský kraj je výhradně průmyslový region, se na jeho území nachází značné množství kulturních památek. K lednu 2015 bylo v kraji evidováno více než 2000 nemovitých a asi 3300 movitých kulturních památek a lokalit. Mnoho z nich však již léta nenávratně chátrá. Nevyužívaných památek je v kraji aktuálně 27. Ukázkovým příkladem je třeba zámek v Hnojníku nebo klášter v Jablunkově.
Úřady jsou často bezzubé a při talku na držitele zřícenin nemají žádné účinné pravomoci. Jedinou cestou jsou pokuty od památkového odboru města. Ani poté však v mnoha případech vlastník nekomunikuje.
Oddělení kultury a památkové péče vede seznam nevyužitých kulturních památek. Na území kraje jich je nyní 27. Patří mezi ně třeba zámek v Bílovci, zámek v Bravanticích, zámek v Rýmařově, městská jatka v Ostravě, kapucínský klášter ve Fulneku, vila Jana Hückela v Novém Jičíně, klášter v Jablunkově, zámek v Paskově, areál bývalého zámečku v Hukvaldech, městský dům v Horním Benešově nebo třeba zámek v Hnojníku.
Celkový seznam ohrožených památkově chráněných zámků, který vede Národní památkový ústav, aktuálně obsahuje neuvěřitelných 151 objektů. Mnohým z nich hrozí úplná zkáza.
Jak to vypadá v Hnojníku? Po několika letech zde investor začal s rekonstrukcí. V roce 2010 byla tedy stavba prodána španělské firmě Copersa corporation (Jednatelem je Silvia de Los Angeles Perea Carvajal z Andorrského knížectví; firma mj. v roce 2013 jednala také o umístění bytového komplexu, u zámečku v Havířově; dříve firma sídlila v Hlučíně, nyní v Ostravě, mimochodem na adrese baru Embargo, poblíž Stodolní ulice). Plány na opravu zámku se ale neuskutečnily a architektka Barbara Potysz, která s majiteli spolupracovala, jejich důvěryhodnost již na konci roku 2010 zpochybnila. V roce 2013 uložily Národní památkový ústav v Ostravě a Městský úřad v Třinci majitelům provést základní úpravy, aby zabránili další devastaci objektu; jejich provedení pak musel Třinec vymáhat pokutou ve výši půl milionu korun. Majitel pak zajistil provedení těchto úprav až v červenci 2014 po vyhlášení exekuce na pokutu, ke kterému došlo o měsíc dřív. Španělský majitel se pak ale nechal slyšet, že do památky už nechce dál investovat, a tvrdí, že ho zklamal přístup úřadů. Zámek teď z pohledu kolemjdoucích vypadá dobře. Informace o tom, že má opět změnit majitele, je ale zneklidňuje.
Chráněn je zde park, dvojice soch spících dětí a dvě vázy. Všechny tyto předměty včetně soch však již byly podle registru NPÚ ukradeny.
O zámek se zajímala i obec. Pětadvacet opravených zámeckých místností by mohl využívat obecní úřad, základní umělecká škola, knihovna, mohla by tam být obřadní síň a v přízemí restaurace. Dodnes však žádný posun nenastal.
Podobná situace v zemi ale není ojedinělá. Podobné chátrající zámky najdeme v celém Česku. Minimálně jeden podobný objekt najdeme v každém okrese. Poté co byli často odsunuti původní obyvatelé, o objekty se nikdo nestaral, často je využívala např. armáda a pohraničníci nebo sloužily jako sklady. Postupně se však některé lokality daří opravovat. Příkladem je např. zámek v Bravanticích nedaleko Bílovce.
Zámek Hnojník
