18. 6. 2019
Česko trápí sucho a vláda místo reálných opatření pro zadržování vody v krajině stále zvažuje stavbu ekonomicky i ekologicky nesmyslného kanálu Dunaj-Odra-Labe či jeho částí. Kanál by přitom stál minimálně 610 miliard korun. Existují však levnější a přitom prokazatelně přínosnější opatření bojující proti suchu. Například revitalizace mokřadů, budování suchých poldrů a niv, změna druhové skladby českých lesů, větší ochrana zemědělské půdy.
Zelení navrhují pustit plány na výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe k vodě a v příštích 20 letech investovat přibližně 520 miliard korun na smysluplnější opatření.
Před záměrem varovali před několika dny také čeští senátoři: „Máme spoustu podkladů, že studie proveditelnosti má velká ekonomická rizika. Vidíme také velké množství environmentálních rizik, která jsou podceněna,“ podotkl senátor za Zelené Petr Orel. Současně vznesl obavu o osud hospodářské půdy.
„Je to (stavba) spojeno s obrovským záborem zemědělského a lesního fondu a velice se týká mého volebního obvodu. Okres Nový Jičín nám to doslova a do písmene protíná a v podstatě zabírá nám velmi kvalitní zemědělskou půdu i lesní půdu,“ varoval.
Kritici zavrhli ministerskou studii k propojení Dunaje s Odrou
Poslední studie proveditelnosti obsahuje řadu nesrovnalostí, např. environmentální, chcete-li ekologické, hledisko stavby, které je ve studii zpracováno tak, aby neohrozilo ekonomický smysl vodního koridoru. Považuji za velmi závažné konstatování jednoho z autorů metod netržního hodnocení přírody, že projektanti studie použili procesně zcela nesprávný postup, čímž výrazně zkreslili ekonomiku této plánované investice ve prospěch její proveditelnosti. Vážná jsou zpochybnění studie vodního koridoru i z hlediska vlastní ekonomiky vodní dopravy.
Důsledky realizace by znamenaly obrovský zásah do krajiny a geologického podloží, navíc nejsou ve studii řešeny přesuny vytěžené horniny. Zásadní by byl problém s vodním režimem dotčené krajiny. Další skutečností je velmi nízká vodnatost zájmových řek. Také by to způsobilo obrovský, dle mého soudu naprosto nepředstavitelný zábor zemědělského, ale i lesního půdního fondu – tedy byla by to obrovská ztráta neobnovitelného a nenahraditelného přírodního zdroje.
Bezpochyby závažné by byly střety navrženého koridoru se zájmy obcí a měst z hlediska územních plánů. Ještě včera mi poslali úplně „čerstvé“ negativní stanovisko zastupitelstva jedné z dotčených obcí. Je to projekt podporovaný politickými i diplomatickými aktivitami pana prezidenta Miloše Zemana.
Jaký mi z toho plyne závěr? Uvažuje senátor Petr Orel:
Domnívám se, že vláda ČR nemůže objektivně na základě vypracované studie proveditelnosti (dále jen „SP“) rozhodnout o tom, zda dá zelenou dalším přípravám na výstavbu vodního koridoru, těch neznámých a rizik, přes vypracování SP, je prostě příliš a nelze je přehlédnout. Jsem osobně přesvědčen, že miliardy Kč by měl stát směřovat do obnovy funkcí zemědělské krajiny, do stabilizace lesních ekosystémů, či do systémového řešení udržení vody v krajině, jinak řečeno do plnění své koncepce Ochrany před následky sucha pro území České republiky.
Řešením z hlediska posouzení objektivnosti vypracované SP by možná bylo zadání vypracování oponentní studie, kterou by zpracovala renomovaná instituce mimo ČR. Vzhledem k tomu, kolik již veřejných peněz bylo za tímto účelem vynaloženo, je to mnohem menší zlo, přece jenom jde o 582 miliard, či 283 miliard Kč, protože přece jenom labská větev vypadá i pro autory SP jako velmi málo reálná. O tom, že by tyto peníze šly z evropských zdrojů lze skutečně velmi vážně pochybovat.
