28. 1. 2017
Ve středu 18. ledna 2017 probíhala schůze Senátu. Senátoři mj. přijali na návrh Výboru pro záležitosti Evropské unie usnesení k Pracovnímu programu Komise na rok 2017 pro „Evropu, která chrání, posiluje a brání“, k Zahájení veřejné konzultace o evropském pilíři sociálních práv, k Roční analýze růstu na rok 2017 a ke Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2016. Poté se rozpoutala bouřlivá debata k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, ke které nakonec přijali sadu pozměňovacích návrhů. Aktuální informace o dění v Senátu popisuje senátor Petr Orel:
“Minulá středa (18. 1. 2017) mi ukázala, jaký je převažující názor v Senátu na problematiku ochrany přírody a krajiny a jsem z tohoto zjištění velmi zklamán. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, týkající se národních parků, byla v zásadě smetena ze stolu. Pozměňovací návrhy odpůrců národního parku Šumava změnily smysl vládního a poslaneckého návrhu ve své podstatě.
České národní parky jsou posunuty mezi druhořadé v Evropě. Dávají se na úroveň chráněných krajinných oblastí. Z parků II. kategorie IUCN (mezinárodní organizace na ochranu přírody, jejímž členským státem je i ČR) se propadají do kategorie V. Je to z mého pohledu obrovské nepochopení smyslu ochrany přírody v NP a jejich poslání. Posílení pravomocí samospráv v těchto územích není žádoucí, novela poskytovala zástupcům samospráv, obcím a krajům, dostatek prostoru na obhajobu svých zájmů. V mnoha případech senátem schválený návrh novely bourá dosavadní kompromisní formulace dosažené v průběhu přípravy a velmi zdlouhavého projednávání tohoto zákona. Velmi markantní je například návrh na vypuštění 15leté fixační lhůty pro první zóny NP podle nových pravidel.
Pevně věřím, že Poslanecká sněmovna bude v daném případě trvat na svém původním návrhu.”
Kompletní senátní tisk je k dispozici zde. Přímo na jednání Senátu 18. ledna 2017 Petr Orel k danému návrhu také vystoupil:
“Přimlouvám se samozřejmě za přijetí pozměňovacích návrhů, které vychytávají drobné chyby a nedostatky, jako je návrh pana senátora Nytry anebo rozsáhlejší pozměňovací návrh paní senátorky Seitlové.
S čím se neztotožňuji – a rozeslal jsem to také v písemné podobě – je pozměňovací návrh, který přijal ústavně-právní výbor Senátu. Domnívám se, že tento pozměňovací návrh řadou menších a větších změn zcela posouvá smysl vládního zákona a poslaneckého návrhu. Z vládního návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny činí v podstatné míře úplně jiný návrh. V návrhu nejde o opravy zjevných nebo nějakých skrytých vad novely, ale posouvá české národní parky v systému našich a evropských zvláště chráněných území níže, dává je do nějaké páté kategorie národních parků, kde mezinárodní organizace na ochranu přírody IUCN je dává do druhé kategorie národních parků.
Chápu smysl tohoto rozsáhlého pozměňovacího návrhu jako posílení pozice obcí a krajů na úkor státu, v daném případě je však orgánem ochrany přírody stát zastoupený ministerstvem, nikoliv obce nebo kraje. V mnoha případech však také bourá dosavadní kompromisní formulace, které se určitě velice těžko plodily. Velmi markantní v té souvislosti je to například v návrhu na vypuštění patnáctileté fixační lhůty v první zonaci národního parku podle nových pravidel.
Úplně na závěr, možná s velkou nadsázkou, považuji zbytky divoké a polodivoké přírody v českých zemích za možná to nejcennější, co tady máme a navštěvuji je a vzhlížím k nim s velkou pokorou. Domnívám se, že navrhovaná novela (vládní, resp. poslanecká, nikoliv ta senátní, pozn. red.) může přinést to, že zbytky překrásné přírody zůstanou i dalším generacím. Děkuji.”
