14. 4. 2015
Varroáza a včelí mor: dvě nemoci, kvůli kterým letos včelaři zaznamenali vyšší úhyny včelstev než v předchozích letech. Veterináři proto v některých lokalitách vyhlásili tří až pětikilometrové ochranné pásmo a vyšetřují všechna včelstva, která se v infikovaných stanovištích nacházejí.
Varoáza je obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destructor, česky kleštík včelí. Teplý průběh roku zapříčinil jeho přemnožení, na což prý již loni upozornil Český svaz včelařů, který sdružuje asi 50.000 českých chovatelů včel. Česko patří k nejvíce zavčeleným zemím Evropy – podle ministerstva zemědělství připadá v tuzemsku na kilometr čtvereční asi 6,7 včelstva, kdežto průměr v EU činí 3,1. Například na Karvinsku jsou největší úhyny ve Stonavě, jde až o 80 % včelstev. V Českém Těšíně je to 70 %. V ostatních okresech je to různé, v průměru vyhynulo asi třicet procent včelstev. Varroáza tak postihla celý Moravskoslezský kraj, mor včelího plodu se objevil především na Bruntálsku a Frýdecko-Místecku, ale také v opavském okrese je poměrně dost pozitivních vzorků.
Na základě zatím doručených výsledků vzniklo podezření na výskyt onemocnění až na 89 stanovištích včelstev v Moravskoslezském kraji. Jedná se o tři stanoviště v Ostravě, 13 v okrese Karviná, 23 stanovišť na Bruntálsku, 12 na Opavsku, 23 stanovišť v okrese Frýdek-Místek a 14 v okrese Nový Jičín. Mor včelího plodu pak veterináři zaznamenali také v místech, na kterých ani nečekali, že by se mohl objevit. Třeba v Karviné zaregistrovali stanoviště, kde v minulosti nebyl. Vyhlásili tří až pětikilometrové ochranné pásmo a vyšetřují všechna včelstva, která se v infikovaných stanovištích nacházejí.
Varroáza je parazitární onemocnění včel, které se u nás vyskytuje od roku 1981. Jeho intenzita se každý rok vyšetřuje na všech stanovištích včelstev. Včelaři odevzdávají vzorek, ve kterém se zjišťuje množství samiček roztoče varro destructor. V případě nálezu více než tří samiček na včelstvo musí včelař použít veterinární přípravky. Včelí mor je závažným onemocnění včelích larev, které způsobuje bakterie, jejíž odolné spory přežívají v půdě i desítky let a způsobují dlouhodobé zamoření oblasti. Při nákaze je podle zákona možné jediné řešení – včelstva i s úly a vybavením spálit.
Varroa destructor (kleštík včelí)
Včelu medonosnou v našich krajích trápí parazit Varroa destructor (český název kleštík včelí). Je to nepůvodní parazit dovezený z Asie. Tamní včela východní je díky dlouhověkému soužití s roztočem geneticky vybavena schopnostmi, jak jeho populaci ve včelstvu udržet v míře, která včelstvo nezahubí. Naše včely vůči němu zatím nemají přirozenou obranyschopnost a varroáza (tak se napadení tímto roztočem nazývá) by je zdecimovala. Samička kleštíka je zhruba 1,2 mm dlouhá, oválného tvaru a zrzavě hnědého zbarvení. Má 4 páry nohou s přísavnými polštářky. Včely jej přenáší na svém těle – pokud zaletí do jiného včelstva, je velká pravděpodobnost, že tam roztoč zůstane. „Úspěšní“ jsou v tom zejména trubci, kteří se toulají od úlu k úlu – včely je vpouští dovnitř, i když nejsou „jejich“.
Oplozené samičky roztoče se nechají zavíčkovat společně s larvou v buňce. Zde nakladou vajíčka, z kterých se vylíhne další generace roztočů. Z prvního vždy sameček, z ostatních samičky. Ještě před vylíhnutím včelí larvy se v buňce spáří, samečkové potom zahynou. Roztoči sají z včelích kukel i dospělců hemolymfu. Takto narozené včely se rodí s různým stupňem poškození, které zkracuje jejich život. Včelstvo tak postupně slábne až nakonec zahyne zcela (nejčastěji v průběhu zimy, kdy se žádné včely nelíhnou). Včely většinou před smrtí opustí úl, v kterém zůstane dostatek medných zásob v plástech. Stejně, jako klíště u člověka přenáší kleštík při sání včelí hemolymfy různé virózy. S ním totiž patří do stejného řádu – roztoči.
Tlumení varroázy je v ČR je povinné – řídí se vyhláškou Státní veterinární správy. Hlavní fáze dříve probíhala v podzimním období: říjen, listopad a prosinec – léky se aplikují fumigací (kouřem) nebo aerosolem (mlha). V této době již včela medonosná kraňská nemívá v našich podmínkách žádné kukly, na nichž by se kleštík před účinnou látkou schoval. Cílem je minimalizovat jeho startovací populaci pro příští rok. Zcela vymítit se jej ale nedaří a přeživší kleštíci jsou tímto způsobem tvrdě selektováni – přežijí jen nejodolnější. Oproti tomu včely nemají díky pravidelně opakovanému tlumení nemoci šanci vybudovat si přirozenou obranyschopnost. V dnešní době (2014) se tak do popředí tlumení varroázy dostalo léto či podletí, kdy se zakládá zimní generace včel. Pokud by tyto „zimní“ včely v době jejich vývoje kleštík poškodil, ztratí svoji dlouhověkost a včelstvo nedožije jara. Léky se aplikují kontaktními pásky nebo odparem. S výjimkou kyseliny mravenčí je léčení možné až po odebrání medu určeného pro lidskou výživu – aby se do něj nedostaly stopy léčiv.
Přípravky proti varroáze:
Gabon PF 90 mg, proužek do úlu, reg. č. 96/088/09 – C
Apiguard 25 % gel , 12,5 g účinné látky, reg. Č. 99/003/10 – C
Formidol 41g, proužek do úlu, reg. č. 99/051/09 – C
Formidol 81g, proužek do úlu, reg. č. 96/044/14 – C
MP – 10 FUM 24 mg/ml, fumigantní roztok do úlu, reg. č. 96/090/09 – C
M – 1 AER 240 mg/ml, koncentrát pro roztok k léčebnému ošetření včel, reg. č. 96/089/09 – C
Varidol 125 mg/ml, roztok k léčebnému ošetření včel, reg. č. 96/238/94 – C
Thymovar 15 g, (12,5 g účinné látky), proužky do úlu, reg. č. 96/060/10 – C
Více informací: Český svaz včelařů a Státní veterinární správa
Převzato z: vcelky.cz, idnes.cz, Státní veterinární správa, Český svaz včelařů
